Antiwarez

Tento web se věnuje zamyšlením nad Warezem (zda je opravdu výhoda mít stažené hry atd.), ale věnuje se také programům zdarma, internetu, možná autům.

A4Tech K5-52D - velice hezká notebooková myš

Neděle 20. Září 2009

Úvod

Asi rok jsem k notebooku Asus Eee 701 používal obyčejnou USB optickou myš od značky Genius (NetScroll 120). Myš mi dostatečně vyhovovala, ale když jsem třeba pracoval na stolním počítači, kde je připojena herní myš od značky A4Tech (X-750F), tak jsem citelně poznal ten rozdíl. A4Tech myš je velice přesná, pohodlná a tichá, zatímco obyčejná myš od Geniusu má “hlasitá” tlačítka, kolečko tiché také není, není tak přesná a chyběly mi zde další tlačítka pro návrat zpět a dopředu třeba v internetovém prohlížeči.

Výběr myši

Když jsem měl čas, rozhlížel jsem se po internetu po nějaké jiné zajímavé myši, zajímavé jak parametry, tak vzhledem. Narazil jsem na myš A4Tech K5-52D, která mě naprosto uchvátila vzhledem a parametry, tak jsem ji za přesně 300 Kč zakoupil. Sice má optický snímač, ne laserový, ale přesto je velice přesná, má měnitelné rozlišení pomocí speciálního tlačítka, zvládá 400, 800, 1200 a 1600 DPI.

Vzhled

Svrchní plocha této myši je celá lesklá, většinu zabírá plast, který má barvou a vzorováním napodobit karbonový vzhled, tento vzor mají také hlavní dvě tlačítka myši. Zbytek je černý plast, který obklopuje ten “karbonový”, a tento černý plast se také vyskytuje v oblasti kolečka, tlačítka pro změnu rozlišení a ještě jednoho malého tlačítka. I na bocích myši z části zasahuje černý lesklý plast, boky jsou však většinou tvořeny z matného a drsnějšího, tudíž méně klouzavého, plastu a na každém boku je také gumová protiskluzová ploška, záď myši obsahuje lesklý a matný plast vyrovnaně. Přední tlačítka mírně zasahují i do přední části myši, také jako matný a lesklý plast. Vepředu je však také konektor miniUSB pro připojení kabelu, myš má totiž odpojitelný kabel, o tom ještě později. Spodní strana myši je kromě kluzných plošek, optického snímače tvořena opět z již zmíněného matného plastu a spodní část také obsahuje otvor, kam se dá uložit smotaný USB kabel.

Velikost a tvar

Pokud budu mluvit o velikosti a tvaru této myši, tak musím říci, že její “kolegyně” A4Tech X-750F je prostě ve všech směrech o něco málo větší. X-750F je delší (tento rozdíl je dosti znatelný), v některých místech je X-750F také širší, X-750F je také vyšší, může se zdát také o něco málo těžší než K5-52D. A vůbec je X-750F lépe tvarovaná do ruky než její “kolegyně”, byla také dražší. Avšak barevně se mi líbí více moje nová myš K5-52D a řekl bych, že díky jejím standardním “myším” tvarům je taková decentnější než její větší “kolegyně”. X-750F je prostě vyloženě herní myš a K5-52D je notebooková, tudíž je spíše pro standardní práci. K5-52D délkou trochu zaostává i za Genius NetScroll 120, ale opravdu je malinko. Obecně však můžu říci, že A4Tech K5-52D není zas tak malá myš a že dokáže nahradit kdejakou myš u stolního počítače narozdíl od jiných přenosných notebookových myší.

Tlačítka

Teď něco málo k tlačítkům. Myš A4Tech K5-52D má celkem 7 tlačítek, z nichž 6 tlačítek si můžete pomocí dodávaného a i stažitelného softwaru přenastavit, pokud však software (Oscar Mouse Editor Software) nenainstalujete, myš bude přesto fungovat, avšak tlačítka budou mít základní nastavení. Myš nepotřebuje žádné zvláštní ovladače. Myš má tedy standardní dvě tlačítka, levé a pravé, další dnes již standardní ovládací prvek je kolečko s funkcí prostředního tlačítka. Jedno z tlačítek “navíc” je menší a je v malém výřezu levého tlačítka, toto menší tlačítko má jako standardní funkci dvojklik (na otevírání složek, dokumentů atd., nebo je použitelné i ve hrách). Dalším je malé tlačítko z průsvitného plastu (jehož barva osvícení určuje aktuální rozlišení myši) umístěnné v černém plastu za kolečkem, což je již zmíněné tlačítko na změnu rozlišení a jeho funkce je standardním softwarem neměnitelná. Poslední dvě tlačítka “navíc” jsou obě na levém boku, jsou umístěna za sebou, přední má standardní funkci, například v internetovém prohlížeči, o stránku zpět a to druhé vpřed.

Odpojitelný kabel

Tato myš má odpojitelný kabel, který má funkci samonavíjení na takovou plastovou cívku, se kterou kabel tvoří celek a bez poškození cívky kabel ven nedostanete. Celková délka kabelu bez konektorů je opravdu výrobcem udávaná délka 60 cm, což opravdu není moc. Délka kabelu se dá cívkou nastavit ve čtvřech krocích, kdy postupně taháte za konektory od sebe a v určité pozici se vždy kabel “zastaví”. Po úplném vytažení a uvolnění a následném dalším zatažením má kabel tendenci se automaticky zpět namotat na cívku. Jak jsem již psal kabel má asi 60 cm maximálně, což u většiny standardních notebooků (14″ a více), které mají USB porty pouze na levé straně, nestačí úplně dokonale k tomu, abyste notebook kabelem obkroužili a mohli “jezdit” s myši na pravé straně. Toto se netýká třeba Asus Eee 701, který nejen, že má 2 USB porty na pravé straně, ale kabel také dokáže notebook “obejít” ze strany levé, kvůli velikosti (maličkosti) toto Eee. Samozřejmě ale není problém použít kabel jiný, jelikož jde o standardní kabel miniUSB a ten se dá nahradit. Mě však k mému notebooku ten dodávaný stačí a vyhovuje, protože je skladný a také velice lehký, proto vám nestěžuje práci s myší. Smotaný kabel se dá uložit do již zmíněného otvoru na spodní straně.

Oscar Software

Něco málo k softwaru Oscar Mouse Editor. Pomocí tohoto softwaru si můžete přenastavit funkci jakéhokoli tlačítka kromě tedy tlačítka pro změnu rozlišení (zde se dá změnit pouze barevná kombinace označující aktuální rozlišení myši; standardní barevné rozlišení je: 400 DPI - nesvítí, 800 DPI - zelená, 1200 DPI - oranžová, 1600 DPI - červená; dá se nastavit i to, aby blikaly dvě barvy naráz). K ostatním tlačítkům tudíž můžete nastavit i jiné funkce, třeba spuštění internetového prohlížeče či multimediálního přehrávače, nebo spuštění, zastavení či přetočení skladby a videa, nebo zoomování internetových či dokumentových stránek, dále se dá nastavit spouštění aplikací, dokonce se dají nastavit různé klávesy či klávesové zkratky. Avšak velikým plusem této aplikace je, že se dají nastavit takzvaná gesta. Vyberete si třeba jedno tlačítko a k tomu můžete nastavit až 16 gest s podobnými funkcemi, jako jsou výše vyjmenované. Já jsem si třeba gesta nastavil na tlačítko dvojkliku, ale můžete použít třeba jedno z bočních tlačítek. Možností, jak využít softwaru je spousta a ani je nechci všechny vyjmenovat.

Závěr

Myš mě opravdu uchvátila vzhledem i funkcemi. Její vzhled je opravdu velice luxusní a decentní zároveň, její obecný tvar bude snad vyhovovat většině uživatelů, třeba jen jako záložní myš. Pokud si ji však pořídí levák, který používá myš v levé ruce, asi mu nebude vyhovovat pozice tlačítek “navíc”, což by byl asi problém a opačná myš se nedělá. Někde jsem však četl, že hodně leváků používá myš v pravé ruce, ale nevím, zdali je to pravda. Já tuto myš osobně doporučuji. Čekám na případné dotazy, které se pokusím zodpovědět. Ještě napíši, že uvedu radši jen odkaz na oficiální stránky, abyste věděli, jak myš vypadá, protože moje fotografie by její opravdovou krásu nedokázali popsat.

A4Tech.com (oficiální web myši K5-52D)
A4Tech.com (software a ovladač ke stažení)

Rubrika: Hardware a jiná technika | Bez komentářů »

Moje názory ke komentářům warez uživatelů

Pátek 11. Září 2009

Dnes jsem si podrobněji prohlížel statistiky mého webu a když jsem si prohlížel seznam všech možných stránek, ze kterých přišli lidé na můj web, tak jsem mimo jiné narazil i na dvě, podle názvu, warezová fóra. Záměrně je nejmenuji. Zajímalo mě tedy, co se zde mohlo objevit o mém webu.

Použil jsem tedy vyhledavač Google a po zadání názvu mého webu jako klíčového slova jsem našel na jedné z těchto stránek nějaké téma. Na stránku jsem se dostal pomocí archivu Google. Téma na fóru se zabývalo tím, že jeden z uživatelů by si nepořídil účet na RapidShare a přidal odkaz na stránku, kde se vyskytuje článek, který jeho smýšlení popisuje. Sice nevím, jaký odkaz to byl protože na fórum nemám přihlášení a ani ho nebudu zakládat, ale připsal i název článku, který se shoduje s tím, který jsem psal já (Stahování přes Rapidshare a podobné weby - zamyšlení), není tedy pochyb, že se jedná o můj článek.

Dost mě mrzí, že toto téma bylo založeno již v prosinci 2007 a já jsem si té návštěvy z toho fóra prostě nevšiml, protože jsem statistiky webu tak podrobně nezkoumal, ale jsem docela rád, že jsem se dozvěděl více názorů na mé smýšlení.

V tématu se vyskytuje spousta názorů, které převážně kritizují můj pohled v již zmíněném článku, což sice mohou, ale je to můj subjektivní názor a já si za ním budu stát, ostatně oni mají zase názor svůj. Dále jsem si všiml, že někteří uživatelé fóra některé věci trochu špatně pochopili, pokusím se tedy o upřesnění, o co mi šlo (není vyloučené špatné vysvětlení z mé strany).

Teď k názorům z fóra. Některé komentáře se zabývají tím, že dotyční nemají rychlý internet, a tudíž si účet na RapidShare nepořídí, protože by ho asi nevyužili, tyto komentáře nebudu komentovat. Popíši obsahy více zajímavých komentářů a můj názor na ně.

Komentář: Jeden z uživatelů píše, že ten, co psal článek (já), asi nevyzkoušel rychlý internet + Premium účet na RapidShare.

Můj komentář: Je to pravda. Rychlý internet sice mám, ale Premium účet ne, proč taky, když nemám potřebu stahovat každou sekundu svého života. Navíc proč bych měl platit za nelegální software.

Komentář: Dotyčný píše, že názory v mém článku popsané šíří lidé, co mají pomalý internet a v peněžence počítají každou korunu.

Moje odpověď: Internet pomalý nemám, jak jsem již napsal. Film (700 MB) bych pomocí svého připojení klidně stáhnul za 30 a méně minut. V peněžence úplně každou korunu nepočítám, ale určitě jako rozumný člověk všechny možné nákupy před uskutečněním promyslím. To se týká i počítačových her, nekoupím si spoustu her najednou, ale promýšlím si, které by mě opravdu bavily a ty si koupím.

Komentář: Uživatel píše, že kdo vyzkoušel Premium účet, tak již nikdy nebude chtít nic jiného, že člověk přestává hledat free servery. Dále píše, že cena jednoho účtu měsíčně je jedno posezení v hospodě, 3 krabičky cigaret nebo 200 Kč kredit. Dále píše o tom, že většina warez uživatelů mají Premium účet a ty, co ho nemají jsou k smíchu ostatním warez uživatelům a na závěr píše, že peněz za Premium účet nelituje.

Moje odpověď: Premium účet jsem nevyzkoušel a ani mě to nemrzí. Free servery nehledám, protože je hledat nepotřebuji. 200 Kč je sice jedno posezení v hospodě, ale já hospody kvůli kuřákům vyhledávám čím dál tím méně, tudíž nechodím ani jednou za měsíc do hospody. Třeba jen jednou za půl roku, když je příležitost a utratím třeba i více než 200 Kč.
Kolik by se za to dalo koupit krabiček cigaret mě nezajímá, protože jsem nekouřil, nekouřím a kouřit nebudu. Stačí, když vdechuju ten smrad na každé zastávce spolu se smogem zadarmo. 200Kč kredit mi vystačí třeba i na půl roku, protože mám telefon jen na důležité hovory a ne na “vykecávání”.
Takže rada přestaňte chodit do hospody, kouřit, méně volejte a můžete k tomu Premium účtu pořídit i jiné věci, třeba i legální hry. Kdybych používal Premium účet na stahování věcí, které vím, že jsou nelegálně získáné, tak by mě ty peníze mrzely.

Komentář: Další autor říká, že 200 Kč měsíčně není moc. A píše o autorovi článku (mně), že věří, že když si koupí hru za 600 Kč, tak že mu to vyjde lépe, než si stáhnout 10 her za 200 Kč. A dále píše o tom, že se při stahování přes RapidShare nevyskytují žádné chyby a že autor článku je asi vydavatel her.

Moje odpověď: 200 Kč měsíčně opravdu není moc, ale za nelegální obsah? Já ale nevěřím, že když si koupím hru za 600 Kč, že mi to vyjde finančně lépe než 10 her za 200 Kč, ale těmi 600 Kč podpořím výrobce a distributora, kteří mohou vyvíjet další hry, třeba i s českými titulky a třeba i za nižší cenu. Koho podpořím těmi 200 Kč za Premium účet? Výrobce a distributora hry asi těžko, že?
A dobrý pocit z koupě nemá cenu popisovat, protože to stejně dotyční nepochopí. Co se týče těch chyb, tak jsem myslel stahování přes free servery, kdy čekáte na “tiket” pro stahování. Třeba když “jede” internet v paneláku přes jednu IP adresu, tak se vám třeba zobrazí hláška, že již stahujete, což není úplně pravda. Anebo čekáte posledních pár vteřin a někdo z paneláku vám tiket “ukradne”. Toto se týká ale jen free serverů zadarmo.
Bohužel si vůbec nevymýšlím, popisuji jen svoje zkušenosti. Vydavatel her opravdu nejsem.

Komentář: Autora článku (mně) označuje jako “capka” (ani nevím, co to je) a že údajně nemám pojem o cenách. Že Premium účet stojí 1800 Kč ročně a hra stojí 1500 Kč a že za čtvrt roku vyjde další hra za dalších 1500 Kč. A že během roku přijde dotyčný o vetší peníze. Dále píše, že můj článek není o tom, že RapidShare je drahý a “na prd”, ale je proti warezu, že je to jinak “zabalené”. A že mě lituje, když nechci krást.

Moje odpověď: Pojem o cenách mám. Ano účet stojí 1800 Kč ročně a mohu si stáhnout 1800 her, z nichž je každá za 1 Kč. Stihnu ale ty hry za ten rok dohrát, potřebuji vůbec 1800 her? Nebo třeba i 100 her? Stihnu dohrát 100 her za rok? Budou mě vůbec všechny bavit? Nebo si vyberu jen pár nejlepších kousků, koupím si je, podpořím výrobce a nebudu těmi 1800 Kč podporovat bůhví koho.
Když si koupíte dvě hry za 1500 Kč, tak opravdu přijdete o více peněz než je 1800 Kč, ale v případě Premium účtů přijde výrobce a distributor her o několik miliónů, miliard Kč, nevím kolik přesně a nechci zbytečně přehánět.
RapidShare opravdu není tak drahý, ale já nechci platit za nelegální software, proto je pro mě “na prd”. Článek je opravdu proti warezu. Pak je pravda, že třeba nadpis článku je takový až příliš určitý, i když je v článku více myšlenek. A na závěr, opravdu nepotřebuji, aby mě litovali nějací “zloději”. Opravdu nechci. Litujte se prosím navzájem, “warezáci”.

Komentář: Další uživatel píše, že to nemám v hlavě v pořádku a že když zkusím Premium účet, tak nechci nic jiného. A že je blbost nepoužívat Premium účet, když má někdo pomalý internet. Dále píše, že stahování z RapidShare je vlastně legální, ale přesto se obsah stránek čistí, jak píše. Je to prý takový boj, kde warez svět je vynalézavější a lepší než cokoli jiného a většinou prý stejně vyhrává.

Moje odpověď: Nikdo v mém okolí si nemyslí, že bych byl nějaký duševně nemocný. Občanský průkaz mám, vystudoval jsem gymnázium, teď studuji technickou vysokou školu. Mám svůj vlastní názor a nenechám si do hlavy vtlouct názor někoho jiného, jako spousta warez uživatelů, takže jsem OK.
Premium účet? Neděkuji, nechci. To s tím pomalým internetem ať si každý rozhodne sám. Stahování z RapidShare je legální? Tak proč se tedy podle uživatele ten obsah promazává, když je nezávadný? A i kdyby to tak bylo (což nepopírám a ani nevyvracím), tak kde vezme výrobce a distributor peníze na vývoj nových her? Například v případě filmů se vydělává pomocí kin a v případě hudby pomocí koncertů, ale kde vezme výrobce her peníze na vývoj, než z koupí originálních médií?
Dále je pravda, že s warezem to takový boj je. Warez je možná vynalézavější a možná i často, podle uživatele warez fóra, “vyhrává”. Takže až úplně vyhraje, že si všichni lidé budou hry stahovat a nekupovat žádné nové, výrobcům her dojdou peníze a skončí, skončí také počítačové hry. Poděkuji tedy všem warezákům k jejich vítězství, poděkuji jim, že zvítězili a že zároveň zničili to, co stahují. Opravdu kvalitní logika. Když se všechno ukradne, budou mít všichni všechno, ale nic nového nevznikne, protože zadarmo dnes nic není, což asi někomu nedochází a ani nedojde.

Takže to je tak z komentářů asi vše. Každý má svůj názor, já také, tudíž jsem poukázat na to, že může existovat i jiný názor, než jejich. V komentářích jsem viděl, že si někteří z dotyčných přečetli jen něco a v článku také našli to, co tam není. A argumentace některých warezových uživatelů mi připomíná argumentaci žáků základní školy prvního stupně. Proč platit za věci, které můžu stáhnout (ukradnout) zadarmo? Prospějí však jen sobě (o nic jiného “warezákům” asi nejde).

Někteří uživatelé fora ke mně také měli připomínky, tak přeci mohli napsat komentář k tomu článku, já bych si své případné chyby uvědomil nebo bych se pokusil o upřesnění svého názoru.

Dále se chci omluvit, zda jsem v článku popsal něco dvojznačně. Opravdu jsem nechtěl, aby to vypadalo, že si myslím, že koupě nové hry se finančně vyplatí více než stažení z RapidShare. Jen jsem chtěl poukázat, že stahování z free serverů jako RapidShare je zdlouhavé (čas jsou také peníze) a Premium účty jsou pro mě trochu nesmyslné tím, že zaplatím za obsah, o kterém vím, že je nelegální.

Dále bych chtěl dnešním článkem popsat, že pokud člověk nemá na drahý software a k práci ho nepotřebuje, tak ke spoustě softwaru existuje i software ekvivalentní a zadarmo. Pochybuji, že všichni, co si stáhli Photoshop, potřebují všechny jeho funkce a nestačil by jim “normální” program. Toto sice u her neplatí, ale zase já osobně nepotřebuji dvacet her na 1 měsíc, protože bych je nestihl dohrát a “válely” by se mi na disku, tudíž si vyberu jen ty pro mě nejlepší.

Navíc kvůli warezových uživatelům dnešní hry obsahují až neuvěřitelně složité protikopírovací ochrany, které stejně “warezáci” prolomí. Navíc by mě ani nebavilo tyto ochrany obcházet. Například si chci zahrát nějakou hru, tak si ji stáhnu. Přečtu si návod, jak hru spustit, je tam třeba kolem 20 bodů. Píše se tam například něco jako:

Nejdříve vypalte tuto hru “zvláštním” programem na “zvláštní” médium, pak si nainstalujte další “zvláštní” program, nainstalujte si hru atd. Nakonec vypněte počítač, mechanicky odpojte všechny optické mechaniky, počítač zapněte. Připojte softwarově image CD přiložený u hry a hru spusťte. Pokud se objeví problém, zřejmě jste něco udělali špatně a začněte znova.

Tento návod jsem si právě vymyslel, ale něco v něm je pravda. Musím tudíž říci, že po takovém složitém popisu, který mi pár minut zabere, přestávám mít chuť si tu hru zahrát nebo mi již nezbývá čas. Zato když mám koupenou hru, tak vložím CD (DVD), nainstaluji, spustím, popřípadě zadám sériové číslo a hraji, jak prosté.

Nikomu svůj názor násilím a ani jiným způsobem nevnucuji, pouze jsem chtěl naznačit jiný způsob myšlení a možné důsledky činů warezu. Ale jak vidím, stejně se nikdo nezamyslí tak, jak bych potřeboval a stále vidí v mých článcích to, co tam není, a nevidí to, co tam je.

Rubrika: Antiwarez | 2 komentáře/ů »

Asus Eee 701 - Windows XP

Středa 2. Září 2009

Když jsem se v článku o výměně operační paměti zmínil, že od článku, kde jsem psal o dlouhodobých zkušenostech s tímto Eee, se něco málo změnilo, operační paměť nebyla ta jediná věc.

V článku o zkušenostech jsem mimo jiné můj názor na systém Eeebuntu verze 2.0, který jsem ovšem následně vyměnil za Eeebuntu 3.0. Mezitím (a i po nainstalování Eeebuntu 3.0) jsem samozřejmě ozkoušel spoustu dalších distribucí linuxu pomocí LiveCD (LiveUSB) verzí jako EasyPeasy, FluxFlux, EeeDora, Puppeee, Kubuntu, Xubuntu či Slax.

Jelikož Eeebuntu 2.0 jsem měl ve verzi NBR (Notebook Remix) a zjistil jsem, že spouštěč aplikací v této distribuci nepoužívám. A navíc se mi zdálo, že mám zabráno hodně místa na disku hned po instalaci, protože mi po instalaci zbylo ze 4 GB (doopravdy asi 3,88 GB) “jen” asi 1,2 GB a po instalaci pár programů navíc se mi místo na disku “smrsklo” prakticky jen na 600 MB, což se mi zdálo málo, protože mám rád rezervu, rozhodl jsem se, že si stáhnu Eeebuntu ve verzi Base, kde si doinstaluji prográmky, které doopravdy potřebuji. To již byla nová verze Eeebuntu 3.0. Zde mi po instalaci pár prográmů, které jsem využíval zbývalo asi 1,2 GB volného místa.

Nějaký čas jsem fungoval s tímto linuxem, ale poté jsem přemýšlel, proč bych měl používat nějaké upravené Ubuntu, když mohu vyzkoušet pravé Ubuntu. Dal jsem se do instalování Ubuntu 9.04. Poté jsem podle tohoto návodu nainstaloval kernel pro EeePC. A při testování funkčnosti jsem neměl s ničím problém, přes WiFi jsem se připojil, rozlišení displeje sedělo, touchpad fungoval atd. Programy, které jsem doinstaloval v Eeebuntu, zde samozřejmě fungují také. Klávesové zkratky mi fungovaly až na zapnutí a vypnutí WiFi, což jsem se sice snažil napravit, ale stále marně a neměl jsem vždy tolik času na to to vyřešit, nechal jsem to tedy běžet.

Po čase jsem ale přišel na další problém, že pokud jsem použil program GFceu (program na emulaci Nintenda za použití OpenGL) a spustil nějakou hru, tak se ta hra trhala, ačkoli když jsem tento program používal v Xandrosu, tak hry běžely plynule, což se týkalo i hry SuperTux. Ne že bych chtěl na tomto notebooku hrát, ale chtěl jsem, abych měl k dispozici “plný výkon”, který Eee zvládá, snažil jsem se najít problém na internetu, kde jsem se dočetl něco jako, že se k linuxovým distribucím jako je Ubuntu nedodávají ty správné ovladače zvládající OpenGL (to je případ i Eeebuntu). Nějakou dobu jsem se snažil nějaké jiné najít, avšak neúspěšně.

Rozhodl jsem se tedy, že vyzkouším nainstalovat Windows XP (které jsem před tím nezkoušel), jelikož pro ně mám na dodávaném DVD oficiální ovladače. Pro instalaci jsem použil 2GB obyčejný flashdisk a tento návod. Návod opravdu funguje, jen je důležité nemít při instalaci Windows vloženou SD(HC) kartu, pokud na ni nechcete Windows instalovat a je lepší čtečku v BIOSu po dobu instalace úplně vypnout, protože se mi stalo, že jsem ve čtečce kartu měl a po instalaci mi Windows naběhla jen s vloženým instalačním flashdiskem a bez něj systém nenaběhl. Jelikož systém Windows mé paměťové kartě ve čtečce přidělil písmenko C a vnitřnímu systémovému disku písmenko D, přičemž přímo v instalaci se hlavní disk hlásil jako C, považoval jsem to za hlavní důvod neúspěchu. Pomohl by možná tento návod pro změnu písmena systémového disku, kdy se písmenka v registru “prohodí”. Já jsem však instalaci radši provedl znovu.

Systém Windows XP mám se Service Pack 3. Systém nabíhá slušně rychle, snad rychleji než Ubuntu, myslím si, že rychlost nabíhání je srovnatelná se systémem Xandros. Po instalaci všech ovladačů, funguje vše tak jak má, WiFi, klávesové zkratky, rozlišení displeje, zvuk, grafická karta atd. Musel jsem si však nainstalovat i ovladače pro můj tuner Asus MyCinema U3100 a také program TotalMedia od ArcSoft, který je na CD od tuneru. Přijímám tedy i televizi. Zkoušel jsem i OpenGL, například hru SuperTux a běží mi plynule. Toto Eee například zvládá hry Grand Theft Auto 3 či dokonce Grand Theft Auto: San Andreas (video zde a zde). Osobně jsem zkoušel i hru Mafia (demo). Díky 2GB paměti hra nabíhá svižně, avšak musí se snížit detaily, aby byla hra plynulejší, protože na plné detaily je hra pomalejší.

Zatím si na tento systém nestěžuji, protože mi zdánlivě připadá svižnější než Ubuntu a funguje mi zde vše, co potřebuji. Trochu mě však mrzí, že bych nemohl mít kvůli malému vnitřnímu disku nainstalovaný vedle Windows i Linux (například Ubuntu), protože dost věcí se mi v Linuxu zdá pohodlnější a jednodušší.

Rubrika: Hardware a jiná technika | Bez komentářů »

Asus Eee 701 - Jak jsem vyměnil operační paměť

Středa 2. Září 2009

Od doby tohoto článku, kde jsem popisoval své delší zkušenosti s tímto opravdu malým notebookem, se již něco málo změnilo. Co konkrétně? Například že jsem, jak jsem se v nadpisu zmínil, vyměnil operační paměť.

Čas od času se mi stávalo, že mi prohlížeč Opera, když jsem měl oteřeno více panelů a ještě jsem stahoval pár souborů, občas “zasekal” operační paměť, kdy vůbec systém nechtěl reagovat na žádné povely a často jsem musel vypnout systém natvrdo. Po čase jsem se rozhodl, že si tedy operační paměť vyměním.

Nechtěl jsem troškařit, tak jsem se podíval po 2GB paměti typu DDR2, kolik stojí a zda mi ji vůbec můj malý notebook, respektive paměťová sběrnice, pobere. Zjistil jsem, že 2 GB jsou v pořádku a že je to maximum, dále byla důležitá frekvence paměti, zvládaná je 667MHz, četl jsem i o tom, že se dá koupit i paměť s 800 MHz, avšak paměť se stejně podtaktuje, takže je to pro Eee zbytečné. Ještě je důležité pamatovat na to, že operační paměti pro notebooky nejsou kompatibilní s paměťmi pro stolní počítače, proto se v obchodě při koupi paměti pro tento notebook musíte podívat po typu SODIMM DDR2.

Můj konkrétní kus byl v obchodě, kde jsem nakupoval, označen: SODIMM DDR2 2GB, PC5300(667MHz), CL5, KINGSTON ValueRAM. Po vyhledání této paměti ve zboží na internetu vychází momentální ceny od 550 Kč až do možných 1100 Kč. Já osobně jsem ji kupoval také přes e-shop, ale s vyzvednutím na kamenné prodejně, která se vyskytuje ve městě, ve kterém bydlím. Moje paměť byla asi za 670 Kč, což je sice více než na nejlevnějším e-shopu, ale po přičtení ceny za poslání ke mně domů by cena vyšla nastejno. Další informace o této paměti jsou zde (v angličtině).

Paměť se prodává v klasickém plastovém obalu, paměť pro notebooky je o dost menší než v klasickém PC, takže i moje plastová krabička byla dost malá. V tomto obalu se pod pamětí nacházel složený papír, na kterém je mimo jiné obrázkový návod o 6 úkonech, jak paměť vyměnit. Popíšu zde snad jen jednodušší popis, jak paměť vyměnit, protože to opravdu zvládne každý.

Toto byla moje první výměna operační paměti a sám jsem si před výměnou říkal, že to možná bude problém, ale není. Stručně se tedy zmíním co a jak.

Prvním důležitým krokem je mít vypnutý notebook, dále je potřeba ho mít odpojený i z elektrické zásuvky a dalším důležitým krokem před samotným otevíráním dvířek operační paměti je vyndat i baterii. Dvířka pro výměnu operační paměti se v Eee 701 (4G verze) vyskytují na spodní části notebooku uprostřed, jsou to jediná dvířka nacházející se v tomto prostoru.

Tato dvířka drží dva šroubky a další plastové úchytky. Stačí jen vyšroubovat dva křížové šroubky (ovšem nejdříve se musíme zbavit samolepky, která jeden překrývá, o tom se zmíním později), dvířka otevírat a vycvaknout z bočních zpětných háčků. Nakonec je můžeme vysunout z úchytek, které jsou na opačné straně než šroubky. Pokud máme Eee nasměrováno přední stranou s kontrolkami k nám, tak pod dvířky jsou dva otvory, z nichž ten blíže k nám obsahuje operační paměť. Ještě před výměnou je důležité nebýt nabitý statickou elektřinou, tudíž se musíme o nějaký vodivý předmět (který není součástí notebooku) vybít, což platí i u normálních počítačů. Paměť jako takovou drží z boku dvě úchytky, které se musí odsunout od paměti směrem do stran a paměť tak uvolnit. Poté má paměť tendenci se vyklopit do úhlu asi 30° od základní desky, takže ji necháme vyklopit. Až je plně vyklopena, můžeme ji vyndat a stejným směrem vložíme paměť jinou. Na vloženou paměť tlačíme, dokud ji nedostaneme opět do těch bočních úchytek, do zacvaknutí. Teď si pro jistotu necháme dvířka otevřená, otočíme notebook, vložíme baterii či zapojíme notebook do elektrické zásuvky a zkusíme, zda je paměť funkční, zda ji notebook načetl. Můžeme se podívat do BIOSu (klávesa F2 při nabíhání) nebo můžeme nechat naběhnout i systém a zde zkontrolovat. Opět vypneme, odpojíme pro jistotu od elektrické sítě a baterie, přiložíme dvířka, která zasuneme do úchytek, zacvakneme a nakonec zašroubujeme.

Teď k té samolepce, můj notebook měl na pravém šroubku bílou nálepku EeePC (můžete mít i jinou), která se v aktuální době může sundat, aniž byste ztratili nárok na záruku. Protože v době, kdy se tento notebook objevil na českém trhu, tak toto neplatilo. I když jste měli standardní dvouletou záruku na tento notebook a někde jste se dočetli, že při výměně operační paměti v “normálním” notebooku se záruka neztrácí, tak u Eee bohužel ano. Ovšem po čase Asus “změnil názor” a paměť si můžete vyměňovat beze ztráty nároku na záruku.

Výměna této paměti se mi povedla na první pokus a to se v počítači každý den “nehrabu”, lépe řečeno vůbec. Možná se divíte (možná ne), proč jsem při té výměně upozorňoval i na vyndání baterie. Je to proto, že i když notebook vypnete a odpojíte od elektrické sítě, tak pokud v něm necháte baterii, stále jsou některé obvody pod proudem a můžete si způsobit nechtěný zkrat. O tomto případu jsem někde na internetu četl také, takže pozor na to.

Pokud se ovšem na výměnu necítíte, výměnu nechte radši na odborníkovi. Pokud byste však chtěli tento návod použít i pro výměnu paměti u jiných notebooků, nejdřív si zjistěte, zda vůbec máte dvířka pro výměnu operační paměti, protože například některé nižší modely než je Asus Eee 4G nemají (neměli) tato dvířka, myslím, že to byla verze 2G a možná i 4G Surf. A některé z “normálních” notebooků také taková dvířka nemají, takže zde byste měli nechat výměnu odborníkům, pokud možno v servise od vaší značky. Pokud jste si jisti, že váš notebook dvířka má, podíval bych se do návodu či někde na internetu, kde se konkrétně pod nimi paměť nachází, abyste nebyli překvapeni, protože například vyšší verze Eee (90x, 100x) mají paměť umístěnou v jiném místě.

Rubrika: Hardware a jiná technika | Bez komentářů »

Asus Eee 701 - moje delší zkušenosti

Sobota 25. Duben 2009

Již nějakou dobu jsem vlastníkem notebooku (netbooku) Asus Eee 701. Vlastním (původně) anglickou 4G verzi, ve které byl předinstalován Xandros. Xandros jsem hojně používal (píšu “používal”, protože jsem již systém změnil), protože mi vyhovoval.

Tento stroj sice vypadá velice malý a malý je, ale já jsem si již na něj zvyknul a malá klávesnice i malý displej mi nedělají problémy a pokud například přejdu třeba k 14″ notebooku, vše mi u něj připadá hrozně velké. Možná touchpad by mohl být u Eee 701 o něco větší, avšak připojená USB myš to jistí, používám obyčejnou Genius myš za 90 Kč a jsem také spokojen. Operační paměť mám původní 512MB, webkameru prakticky vůbec nepoužívám. Používám paměťové karty 8GB SDHC a 16GB SDHC, obě jsou class 6. A jako poslední příslušenství používám TV tuner Asus MyCinema U3100 pro příjem pozemního digitálního vysílání.

Změna anglické klávesnice na českou byla již několikrát všude popsána, tak se s ní nebudu zde zabývat, ale zmíním se, že po po všech možných updatech se může pomocí příkazu sudo dpkg-reconfigure locales vybrat a tím pádem nastavit české prostředí a rázem máte českou verzi (možná by to šlo by bez updatů, ale mám to odzkoušené s nimi). V Xandrosu jsem měl také nainstalovanou “plnou plochu”, kterou jsem ale zas tak hodně nepožíval, vystačil jsem si s Easy Mode.

Na internet jsem používal ze začátku již nainstalovaný FireFox, ale pak jsem doinstaloval i Operu, přes stažený deb balíček (stažené deb balíčky se instalují pomocí příkazu sudo dpkg -i soubor.deb kde za soubor.deb napíšete cestu k vašemu staženému deb balíčku. Jinak spousta programů se dá v pořádku nainstalovat přes Synaptic Package Manažer, stačí si přidat pár nových repozitářů do souboru /etc/apt/sources.list Z původních programů jsem asi hojně využíval OpenOffice nástroje a textové editory. Další programy, které jsem si doinstaloval, jsou třeba přehrávač XMMS (vypadá jako starý WinAmp), Dosbox (pro DOS hry), nějaké jednoduché hry jako je SuperTux, zkoušel jsem i OpenArenu (něco jako Quake III Arena), která běžela obstojně. Ale také jsem testoval Wine a XWine pro emulaci Windows aplikací, hlavně tedy her, moc jsem jich nezkoušel, ale spustil jsem hratelně hru Atomic Bomberman, dále hru Unreal a Unreal Tournament (zde je ale problém, že při skoku mi nefungoval pohyb dopředu, dozadu a do stran, což je trošku problém v mapě Morpheus) a uvedu také, že jsem spustil přes Wine i GTA: Vice City, které se ale extrémně, nehratelně trhalo.

Na výdrž notebooku jsem si nikdy nestěžoval, protože mi notebook vydržel téměř tři hodiny se zapnutou Wi-Fi, něco kolem dvou a půl hodiny při sledování filmů a asi čtyři hodiny s vypnutou Wi-Fi a pracování s OpenOffice či hraním jednoduchých her. S připojením k Wi-Fi jsem nemíval problémy, doma se připojuji na naší zaheslovanou, skrytou a šifrovanou síť (WPA) a není problém. Také jsem se úspěšně připojil do bezdrátové sítě Eduroam, i přes to, že se psalo, že tento notebook to nedokáže. Použil jsem program WPA Supplicant, do souboru /etc/wpa_supplicant.conf jsem uložil doporučené nastavení Eduroamu, stáhnul jsem si také potřebný certifikát a pak se jen připojil a ono to šlo. Měl jsem ale také nainstalovány všechny dostupné updaty pro internetové připojení.

Avšak i přes veškerá má spokojení se objevovaly i jisté problémy se systémem Xandros. Například se mi několikrát z neznámého důvodu nepodařilo do systému vůbec “najet”. Předtím jsem se často přepínal z Easy Mode do Full Desktop, ale to nepovažuji jako příčinu. Následně jsem musel použít system recovery (při nabíhání systému mačkat F9) a začít znovu. Také se mi asi třikrát objevil problém s aplikací DCOPserver, kdy mi třeba nešel spustit souborový manažer, nešlo nic ukládat na disk a třeba v analyzátoru zabraného místa na disku mi v tu dobu také “létaly” úplně nesmyslné i záporné hodnoty. Tento problém jsem také nevyřešil, takže jsem se rozhodl pro změnu. Uvažoval jsem nad Windows XP a jinou linuxovou distribucí. XP jsem zavrhl, protože se mi tento systém nezdá moc praktický pro Eee. Mimochodem jsem se pokoušel jen tak pro zajímavost nainstalovat distribuci eeeXubuntu vedle Xandrosu, což se mi povedlo, z paměťové karty to bylo sice velice pomalé, ale fungovalo to. Nakonec jsem si však vybral distribuci Eeebuntu, kterou mám doteď.

Linuxové distribuce jako je eeeXubuntu či Eeebuntu se dají do notebooku nainstalovat pomocí flashdisku či paměťové karty. Stáhnete si iso soubor své vybrané distribuce, stáhnete si program UNetbootin (je pro linux, i pro windows) a pomocí tohoto programu systém na paměťové médium dostanete.

Ohledně Eeebuntu musím říci, že jsem prozatím spokojen, ze začátku mi sice nešla klávesová zkratka pro zapínaní/vypínání Wi-Fi, což je ale normální a vyřeší se to nainstalováním aplikace Eee Control. Teď již vše běhá tak, jak má. Eeebuntu také obsahuje narozdíl od Easy Mode v Xandrosu nastavení napájení, kde se dá nastavit světlost displeje po připojení k elektrické síti, samouspávání počítače po chvíli, také co se má udělat po zaklapnutí víka displeje, což mi trochu chybělo, možná toto šlo nastavit i v Xandrosu, ale nevím kde. Dále se dá také nastavit rozlišení displeje, pokud mi třeba Wine rozlišení rozhodil. Do Xandrosu jsem si sice doinstaloval program pro nastavení rozlišení, ale po rozhození programem Wine jsem musel stejně počítač restartovat.

Na filmy či videa jsem v Xandrosu používal standardně nainstalovaný SMPlayer, který jsem si v Eeebuntu doinstaloval také, protože se mi líbí a vyhovuje mi. Zvládá titulky i české, pro správné zobrazování si stačí nastavit kódování CP1250 a nastavit si systémový font, který podporuje češtinu (Arial, Times New Roman, Verdana atd.), tento přehrávač si také poradí se soubory flv. Dále jsem si doinstaloval přehrávač Kaffeine, který zvládá také videa, ale hlavně pracuje i s DVB-T přijímačem, který vlastním. V Xandrosu jsem používal program VDR, který mi vyhovoval, ale v Eeebuntu jsem ho nedonutil ke spolupráci. U programu VDR mi jen vadilo jen to, že když jsem se pokusil nahrát nějaké vysílání, tak mi nahrané video nešlo již přehrát (byl to i zvláštní formát). Kaffeine ukládá videa do normálního formátu, mám dojem, že wmv, teď si nejsem jist. Jinak s příjmem tuneru MyCinema U3100 není v Kladně problém ani s tou původní teleskopickou anténkou. Chytám ČT1, ČT2, ČT24, ČT4, Novu, Primu, Novu Cinema, Cool TV, Public TV a ještě nějaké rozhlasové stanice.

Jak jsem se již zmínil, se systémem Eeebuntu jsem nadmíru spokojen a zatím mě nepostihly žádné větší potíže. Nějaké další zkušenosti mě již nenapadají, proto případně počkám na nějaké dotazy od vás, jak na Eee, tak na operační systém Eeebuntu či Xandros. Pro zajímavost uvedu, že tento článek je psaný v právě v Eeebuntu na Asus Eee 701.

Parametry, vlastnosti Asus Eee 701 4G:

Displej: 7″ - 800 x 480
Procesor: Intel Celeron M 900 MHz
Operační paměť: DDR2 512 MB 667 MHz
Grafická karta: Intel GMA900
Baterie: Čtyřčlánková Li-ion 5200 mAh
Disk: 4 GB SSD
2 vestavěné reproduktory (o jejichž kvalitě může někdo pochybovat)
Neoprenové pouzdro

Moje doplňky:

Paměťové karty: A-Data Class 6, 8 GB a 16 GB
Čtečka: Kingston MobileLite 9-in-1 Reader
DVB-T tuner: Asus MyCinema U3100 (použitelný i v normálním PC)
Myš: Genius NetScroll 120 USB
Ochranné pouzdro, které by mělo být kožené
(koupitelné třeba zde: DealExtreme)

Nějaké odkazy:

Oficiální stránka Eee: Eeepc.asus.com
Fan stránka Eee: MujEEE.cz
Oficiální stránka Eeebuntu: Eeebuntu
Program UNetbootin: UNetbootin
Stránka eeeXubuntu: EeeUser

Rubrika: Hardware a jiná technika | Bez komentářů »

Motorola VE538 - slušná výbava za slušnou cenu

Úterý 24. Březen 2009

Dnes jsem se rozhodl, že svůj blog obohatím o další krátkou recenzi nějakého levějšího mobilního telefonu, který má slušné parametry. Jde o Motorolu VE538. Tento telefon mě sice vzhledově moc neoslovil, což není podstatné, ale oslovil mě slušnými funkcemi za slušnou cenu.

Rozměry telefonu jsou 10,7 cm na výšku, 4,6 cm na šířku a “tlustý” je asi 1,7 cm. To vše při hmotnosti kolem 85 gramů, což je dle mého standard a což je mimo jiné také přibližná hmotnost již neprodávaného telefonu Ericsson T39m, který byl ve své době považován za velice malý a lehký mobilní telefon. Takže se v dnešní době hmotnost multimediálních telefonů opět snižuje na snesitelnou mez. Tato Motorola má samozřejmě barevný displej TFT, který je aktivní a který dokáže zobrazit až 262 tisíc barev při rozlišení 240 na 320 pixelů. Rozměry displeje jsou přibližně 3 x 4 cm, což je přibližně úhlopříčka 2″.

Klávesnice telefonu obsahuje, dnes již, standardní 2 kontextová tlačítka těsně pod displejem, dále také standardní čtyřpolohový ovladač, se kterým se můžete v menu či aplikacích telefonu pohybovat, a uprostřed tohoto ovladače je tlačítko standardně sloužící pro potvrzení. Mezi další tlačítka neodmyslitelně patří tlačítko pro zvednutí a položení hovoru, tlačítko se šipkou, které slouží k mazání textu či návratu do vyšší nabídky. A nakonec je tu tlačítko, které je označené jako ShoZu, které slouží k připojení ke službě, se kterou můžete sdílet fotografie a videa, nebo můžete pracovat se svým blogem. Co by nás mělo na přední straně telefonu ještě zaujmout je čočka fotoaparátu, která však nebude tak kvalitní jako ta na zadní straně, protože tato přední by měla sloužit k videohovorům či případně jako zrcátko, teď již můžeme tušit, že telefon bude zvládat připojení do 3G sítě.

Na levém boku nalezneme gumovou krytku, pod kterou se skrývá konektor miniUSB, který neslouží jen k připojení datového kabelu, ale připojuje se k němu i nabíječka či sluchátka. Baterie je rozšířeného typu Li-Ion a má kapacitu 910 mAh, což není podle mého v případě používání 3G sítí nebo přehrávání hudby mnoho na získání dlouhé pohotovostní doby. Pod baterií se nachází slot pro microSD, což znamená, že není zaručena funkčnost paměťové karty větší než 2 GB.

Jak jsem se již zmínil, Motorola VE538 podporuje 3G sítě, dále je to pak GPRS ve třídě 10 a GSM sítě o frekvencích 900 MHz, 1800 MHz a 1900 MHz. Tím jsem skončil, protože EDGE se nekoná, dále není obsažena podpora HSDPA a ani přes Wi-Fi se nepřipojíte. Pro datové přenosy na krátkou vzdálenost je obsažen pouze bluetooth, infraport ne.

Na zadní straně má telefon 2MPiX digitální fotoaparát s automatickým ostřením, který natáčí videa v rozlišení 176 x 144 pixelů do formátu 3GP. Tento telefon si kromě 3GP videí poradí i s MP4, z hudebních formátů přehraje MP3 a dokáže hudbu reprodukovat stereo i přes bluetooth sluchátka, která musí stereo podporovat také.

Menu telefonu je uspořádáno do 12 čtverečků (4 x 3), můžete si nastavit často užívané položky do uživatelského menu. Telefon dále podporuje 6 druhů vibrací, 6 upravitelných vyzváněcích profilů. Telefonní seznam pojme 500 kontaktů a kromě jejich čísel pojme i další informace. Motorola VE538 dokáže také pracovat s emaily, standardně Gmail. Kalendář telefonu má i denní zobrazení kromě mesíčního a týdenního.

Telefon Motorola VE538 mě docela překvapil vcelku širokým obsahem za cenu kolem 2 800 Kč, kdybych momentálně potřeboval nový telefon, jistě bych ho zahrnul do svého seznamu možných adeptů.

Dále přikládám orientační obrázky.

Motorola VE538 - 3 stěny telefonu

Motorola VE538 - zepředu

Rubrika: Mobilní koutek | Bez komentářů »

DVD z novin a časopisů - menší aktualizace

Úterý 3. Březen 2009

Tímto článkem chci navázat na předešlý článek, jelikož u tohoto starého článku se objevilo hodně komentářů s novými odkazy, tak jsem se rozhodl, že napíši nový článek, vlastně jen s novými odkazy. Další připomínka je k odkazu na “googlovský kalendář”, který se v roce 2009 již nějak neaktualizuje.

Za všechny následující odkazy chci poděkovat přispěvovatelům z předchozího článku, jsou to: Miroslav Peteřík, Renata, Žaneta, alča, Ladislav, Thupo, Bára, Alena, Jirka, Slavoj. Napsal jsem jejich přezdívky či jména, pod kterými mi zde odkazy uvedli, doufám, že je nijak neurazím. Takže zde nějaké odkazy, kde jsou napsány data vydání DVD:

DVD v novinách a časopisech
DVD v novinách a časopisech.eu
DVDpřílohy.cz

Zde jsou odkazy, kde se dají některá DVD případně dokoupit:

Levné knihy
www.web-nyrany.cz (prodej, půjčovna i přehled)
DVD edice magazín
DVD video shop
KupMobilem.cz (zde něco pro časté uživatele mobilních telefonů)
Popron.cz
Aukro

Rubrika: Zajímavosti z internetu | 4 komentáře/ů »

Mad Race

Sobota 14. Únor 2009

V novém díle Computeru jsem na DVD narazil na docela zajímavě a dobře zpracovanou freeware hru Mad Race. Tato hra, jak trochu vyplývá z názvu, je o závodění, konkrétně o závodění aut. Vypadá to zcela nevinně až na to, že tato auta mohou obsahovat různé zbraně. Vepředu mohou mít kulomet nebo raketomet, vzadu mohou vypouštět olejové skvrny, miny apod. Je to tedy podobná hra, jako je třeba starší hra Interstate, či novější Crashday, avšak tato hra je zdarma ke stažení a je docela hardwarově nenáročná.

Pohled na závodění je z výšky a za autem, podobný jako u závodní hry Ignition. Hra je spíše o závodění, protože pro odemknutí nových tratí potřebujete být v šampionátu vždy první, zbraně jsou tu však proto, aby vám soupeři, nebo abyste vy jim, hodně znepříjemnili cestu k vytouženému vítězství. Je zde celkově 8 různých tratí a 8 různých aut, auta a tratě se ale postupnou cestou v turnaji musí odemknout a auta pak dále ještě zakoupit.

Zbraně máte u nového auta ty základní a “nejslabší”. Máte základní kulomet, který pojme maximálně 100 střel a soudek s olejem, který pojme asi 30 dávek skvrn. Nové zbraně se musí zakoupit, jako třeba další dovybavení. Z dalšího dovybavení můžete zakoupit zvětšené sloty pro munici, novou převodovku pro větší akceleraci a maximální rychlost, armor, antiradar, který odvrací řízené rakety soupeřů apod. Něco tyto věci stojí, proto v závodě dostáváte různé bonusy, třeba za vyhrání jednoho kola závodu, za zničení soupeře, na trati jsou také peněžní bonusy a největší částka bývá za vyhrání celého závodu.

Tak jako můžete na trati sbírat peněžní bonusy i doplnění zbraní se provádí na trati, takže nemusíte munici nakupovat, jen musíte narazit na ten správný bonus a nenajet například na minu soupeře. Z dalších bonusů na trati je zde štít, který vás ochraňuje před nepřátelskými zbraněmi, olejovými skvrnami, minami a podobně, působí však jen pár vteřin. Dále je tu bonus, který vám opraví auto, nebo bonus, který spustí ve vašem autu nitro, vaše auto pojede pár vteřin o hodně rychleji, délka tohoto bonusu závisí na vašem vylepšení před závodem.

Auta se v této hře ovládají docela jednoduše, nemusíte pomalu používat brzdu, stačí často jen ubrat plyn, avšak v takovém třetím a čtvrtém kole se objeví takový menší problém v objíždění zbylých olejových skvrn, hořlavých olejových skrvn nebo nastražených min, které vás dokáží docela dost zdržet.

Hra je na svoji jednoduchost docela zábavná a hratelná. Avšak jediné takové minus by mohlo pro někoho být, že pokud zničíte soupeře, tak sice dostanete peněžní bonus, soupeř se zastaví, ale po chvíli má zase stoprocentní auto a jede dál, to samé se může stát i vám, ale na konci ve výčtu bonusů vám ještě nějaké ty peníze odečtou. Zajímavější by mohlo být, kdyby prostě zničené auto dál nepokračovalo, ale na druhou stranu, pokud soupeř dál pokračuje, je to také zajímavé, jede stále stejný počet soupeřů, z nichž vás může každý stejně ohrozit.

Hra je k dispozici, jak jsem již zmínil, na DVD přiloženém u časopisu Computer.
Nebo se dá stáhnout zde: Bonusweb.cz

Zde pár obrázků ze hry:

Madrace

Madrace

Madrace

Madrace

Madrace

Madrace

Rubrika: Hry | Bez komentářů »

Fotografie přehrávače Revolt Kryon

Čtvrtek 13. Listopad 2008

Tak jsem se dostal k fotoaparátu a udělal jsem pár snímků přehrávače, o kterém jsem se, tuším, v úterý zmiňoval. Předesílám, abyste prosím omluvili kvalitu některých fotek.
Odkaz na článek: zde

Balení a příslušenství

Balení a příslušenství
• balení spolu s příslušenstvím - USB kabel je pro mě příliš krátký, CD na obrázku je s 8 cm průměrem

Schvrchní část přehrávače
• svrchní část přehrávače

Spodní část přehrávače

Spodní část přehrávače
• spodní část přehrávače - 3,5 mm jack vlevo a miniUSB vpravo (miniUSB je trochu pootočen, ale funkční)

Levý bok přehrávače
• levý bok přehrávače - slot na miniSD kartu

Pravý bok přehrávače

Pravý bok přehrávače
• Pravý bok přehrávače - vypínací přepínač s funkcí hold

Přední část přehrávače
• přední část přehrávače - displej a dotykový panel

Zadní část přehrávače
• zadní část přehrávače - mřížka reproduktoru, tlačítko reset a označení konektorů se slotem

Displej a klávesnice

Displej a klávesnice
• osvětlený displej a ovládací panel

Displej

Displej
• detail displeje - udělejte si přibližný obrázek o kvalitě displeje

Rubrika: Hardware a jiná technika | Bez komentářů »

Můj nový přehrávač Revolt Kryon

Úterý 11. Listopad 2008

Na tento přehrávač jsem narazil náhodou a vůbec jsem o této značce donedávna neslyšel. Jde o Revolt Kryon, mimo jiné ho můžete najít na internetu pod označením Revolt MP242. Tento přehrávač jsem dostal k svátku, přesněji jsem si ho sám přál. Přehrávač byl uložen v takovém, alespoň na oficiální stránce píšou, dárkovém balení, které je ovšem docela pěkné.

Kryon mě zaujal jeho parametry v poměru s cenou. Přehrávač může mít 1GB až 4GB vnitřní flash paměti, můj má 2GB vnitřní paměť. K tomu ještě dostanete 2″ (2*2,54 cm) TFT barevný displej s rozlišením 220 bodů na 176 bodů, podporu zvukových formátů MP3, WMA, WAV, OGG, také podporu Lyrics souborů (text písně během přehrávání), umí přečíst ID3 tagy. Naladíte si s ním také rádio, ovšem jen se sluchátky, či jiným připojeným zvukovým výstupem, protože se bez připojeného zařízení rádio sice spustí, ale nic nehraje. Rádio dokáže uložit až dvacet naladěných stanic do paměti. Již jsem se zmínil o barevném displeji, a tudíž možná očekáváte podporu videa a to očekáváte správně. Je zde ale háček, video se totiž musí převést do formátu AMV, buď programem na oficiální stránce, nebo si můžete najít i jiný (moje volba). S externími titulky si přehrávač neporadí a pokud je máte přímo ve videu, tak je určitě nepřečtete, protože displej není na tak malý text stavěný.

Mimo jiných formátů přehrávač zvládne TXT, zobrazení textu se mi ale zdá trochu nakřivo, přesněji je jedno písmeno výše a další níže a naopak, ale nevadí to tolik, možná vadí více, že si neporadí s některými speciálně českými znaky (neumí velké Č, Ř, Ě, Ů, s malými si poradí až na ů, velké Ů a malé ů nahrazuje také písmenkem u ale s opačnou čárkou.) Text se zobrazuje na černém pozadí bílým písmem. A nakonec z formátů umí JPG, GIF a BMP, čili obrázky.

Přehrávač disponuje standardním miniUSB konektorem se standardním 3,5 mm jackem (oba jsou na spodní straně přehrávače), přes USB konektor se přehrávač dobíjí a doplňuje obsahem, pokud je připojen k PC. Jedna věc, která mě také velice zaujala je přítomnost nabíječky do sítě, což nebývá u těchto přehrávačů zvykem, protože někdy prostě nemám s sebou počítač a přehrávač bych neměl jak dobít, teď již mám. USB kabel byl také přiložen, ale je krátký, což dost nechápu, když je přiložena nabíječka do sítě, protože kabel je tak krátký, že musíte mít přehrávač na zemi, nebo možná na posteli (ale já mám třeba nad zásuvkou psací stůl), abyste ho dobili. Navíc konektor toho kabelu se mi zdá nějaký divný, při přenosu se mi přehrávač odpojoval a připojoval, ale za použití “kvalitnějšího” kabelu, který vlastním, je všechno v pořádku. Přehrávač je dobíjen ze vnitřní Li-ion baterie (230 mAh).

Hmotnost přehrávače je také velice příjemná, něco kolem 44 gramů (nevážil jsem). Dalším důležitým aspektem pro výběr, bylo to, že tento přehrávač má slot na paměťové karty - podle stránek micro SD, podle českého návodu mikroSD, podle mého zkoumání a následného otestování půjčenou micro SD kartou s adaptérem na mini SD jsem zjistil, že slot má něco kolem 1 cm na šířku, takže by tam micro SD karta zapadla, ale nedržela, takže jsem použil adaptér na mini SD a je to tak, přehrávač podporuje mini SD, ne micro SD (alespoň můj kousek), což je docela zajímavý problém, ale osobně mi to nevadí, protože jsem předem žádnou kartu nekoupil.

Dalším sporem je to, že se v manuálu píše, že se přístroj zapíná přepínačem na spodní straně (umístěným mezi USB a 3,5 mm jack), pravda je ale ta, že tento přepínač je na pravé straně společný s přepínačem HOLD (zamknutí kláves). Dále jsou také v manuálu uvedené různé obrázky z prostředí přehávače, které se liší od prostředí v mém přehrávači. A poslední chyba je ta, že si můj přehrávač po vypnutí nepamatuje datum a čas, zatímco rádio stanice ano, ale mě osobně ten čas nevadí. Snad by všechny softwarové chyby vyřešil nový firmware, který je podporován, jen jsem ho ještě nenašel nikde ke stažení.

Ještě jsem se nezmínil o klávesnici (spíše ovládacím panelu), přehrávač totiž žádná viditelná mechanická tlačítka či přepínače (až na zapínací) nemá. Z fotek z internetu se to také tak zdá, vypadá to jako kdyby měl přehrávač dotykový ovládací panel. Po prvních krocích s přehrávačem jsem si myslel, že je na povrchu celistvá plocha, která promáčknutím určité části zmáčkne nějaký spínač pod ní, ale to se mi vyvrátilo, když jsem na panel použil něco plastového. Panel nereagoval, pokud jsem ale použil kov, třeba baterii či ocelové hodinky (to je to, co jsem měl po ruce), panel reagoval, tudíž jsem vydedukoval, že panel je asi opravdu dotykový. Možná to vypadá divně, že tady řeším takto sáhodlouze dotykový panel, ale opravdu jsem to nečekal u přístroje asi za 570 Kč s těmito parametry.

Ohledně přehrávání hudby řeknu, že mě kvalita vyhovuje, je to srovnatelné s přehrávačem Teac MP-111, je zde asi 7 různých módů pro přehrávání hudby od rocku po klasiku. Bohužel nemám možnost porovnat s něčím lepším a nemám ani tak extra vyspělý hudební sluch. Videa jsou také vcelku slušně pozorovatelná, pokud si můžete nastavit v převaděči počet snímků za vteřinu na vyšší hodnotu. Jak jsem již předem napsal, že jsem na převádění videí začal používat jiný program, tak chci upřesnit, že původní se jmenuje AMV Video Convert Tool a můj používaný se jmenuje Bytessence AMVConverter, původní nepoužívám, protože se mi zatím druhý líbí více.

Možná na závěr ještě uvedu, že přehrávač má vestavěný reproduktor, ale nemá cenu si od něj nic slibovat, mladým by to možná vyhovovalo na machrování po ulici, ale pokud chcete kvalitnější stereo poslech, zvolte sluchátka. O výdrži také nemám přesnější údaje, mohl bych se ale v budoucnu pokusit o nějaké ty testy. Další zde neuvedené údaje si můžete najít na internetu, časem se také pokusím, jestli zbyde čas, udělat pár fotek.

Oficiální stránka přehrávače: zde

Program AMW Video Convert Tool: zde

Program Bytessence AMVConverter (BAMV): zde

Rubrika: Hardware a jiná technika | 2 komentáře/ů »